Ukázala to první velká debata o uranu v místním kulturním domě, kam si ve čtvrtek vpodvečer našlo cestu asi 150 lidí.

Ti se zajímali především o to, zda se jim prakticky za domy do deseti let opět otevře uranový důl. U toho nechyběly silné projevy nesouhlasu v podobě pískotu a vyhrožování letícími rajčaty. Vláda totiž loni v prosinci schválila materiál, který odstartoval přípravu na znovuotevření uranového dolu v Brzkově. O případném otevření dolu rozhodne rovněž vláda. S tím se ovšem většina přítomných lidí nechce smířit.

„Je mi už přes sedmdesát let a bydlím v Nových Dvorech u Polné. Přistěhovali jsme se sem před pár lety a místo jsme vybírali i s ohledem na budoucnost. Kdybych věděl, že se tu za pár let bude jednat o otevření uranového dolu, tak bych se sem nestěhoval. Chtěl bych proto dostat více informací o tom, co se tu chystá," uvedl své pohnutky k účasti na debatě Zdeněk Kolář z Polenska. Ten se obává především znehodnocení přírody a bagatelizace vlivu případné těžby na lidské zdraví.

„Pamatuji si debaty v padesátých letech na téma jaderná energetika, že se nemůže nic stát, a všichni víme, jak to dopadlo," narážel muž na osmdesátá léta a výbuch jaderné elektrárny v Černobylu. Těžbu v Brzkově proto vnímá jako rizikovou a považuje ji také za nepřipravenou.

Náměstek ředitele těžebního závodu Geam Josef Lazárek, která zpracovávala studii proveditelnosti případné otvírky ložiska Brzkov, však přítomné uklidňoval tím, že chtějí o všech krocích veřejnost informovat. Představení této studie také bylo hlavním bodem čtvrteční debaty v Brzkově. V dubnu by státní podnik DIAMO, jehož je Geam součástí, chtěl požádat Ministerstvo životního prostředí o rozšíření chráněného ložiskového území. „Rozšíření chráněného ložiskového území je proces, kdy si stát chrání své surovinové bohatství. Rozhodně to neznamená, že se tímto rozhodnutím v Brzkově bude těžit," uklidňoval dav Lazárek.

Těžba uranu by se kromě Brzkova týkala také Přibyslavi a Věžnice. Starosta Přibyslavi Martin Kamarád uvažuje dokonce o tom, že se kvůli těžbě uskuteční místní referendum.

O těžbě uranu v Brzkově se zatím rozhoduje po legislativní linii. Zatímco v prvním kroku, kdy bude ministerstvo rozhodovat o rozšíření chráněného ložiskového území, do toho obce a kraj zasahovat nemůžou, tak v dalších krocích už se budou moci vyjadřovat. To se týká především posouzení vlivu případné těžby na životní prostředí, tedy procesu EIA. Ten by podle harmonogramu měl začít ještě v letošním roce. Do tohoto procesu se zapojí také Kraj Vysočina. „Kraj Vysočina se bude moci vyjádřit v průběhu EIA a určitě se také vyjádří," uvedl radní Kraje Vysočina Martin Hyský.

Diskutující Marii z Přibyslavi zajímalo, jak se Kraj Vysočina k otevření uranového dolu v Brzkově staví. Jestli už se nějak vyjadřovali.

„Diskutujeme o tom, ale zatím jsme žádné závěry na radě nebo zastupitelstvu neschvalovali," odpověděl opatrně radní Kraje Vysočina pro oblast zemědělství a životní prostředí Zdeněk Chlád.

Na to konto přišla z publika ostrá kritika toho, že Kraj Vysočina zatím jen aktivně přihlíží a sám se nesnaží iniciovat vlastní studie a jenom vyčkává na kroky Ministerstva průmyslu o obchodu.

„Určitě se na některé z dalších rad budeme bavit o studii proveditelnosti od Geama a zaujmeme k tomuto materiálu stanovisko. Je logické, že si stát chce chránit surovinovou základnu, ale zůstala řada nezodpovězených otázek," poznamenal radní Zdeněk Chlád s tím, že je nutné přistupovat k problematice opatrně a neunáhlovat se ve svých závěrech.