VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Divočáci to mají spočítané, prý je jich moc

Vysočina - Nehod, kdy se auto střetne s lesní zvěří, stále přibývá. Policie na Vysočině jich loni jen do konce listopadu zaznamenala 974.

15.4.2017
SDÍLEJ:

Divočák. Ilustrační foto.Foto: Deník/archiv

„V tomto případě jde o velmi výrazný, téměř čtyřicetiprocentní nárůst ve srovnání se stejným obdobím roku 2015," poznamenala Dana Čírtková, vysočinská policejní mluvčí.

„Stavy prasat divokých ve volné přírodě dlouhodobě vykazují vzrůstající tendenci. V souvislosti s tím, kromě rostoucích škod na zemědělských pozemcích a na nich rostoucích plodinách, stoupá i nebezpečí přenosu nákazy například klasického moru prasat na umělé, respektive domácí, chovy prasat," podotkla mluvčí vysočinského krajského úřadu Jitka Svatošová.

„Divočáci od jara na polích vybírají řádky osiva a rozrývají travní porosty, od léta se pak krmí v řepce a zvlášť v kukuřici, kde páchají asi největší škody," uvedl Václav Špaček, ředitel Okresní agrární komory Žďár nad Sázavou. „Celkové škody za okres jsou stále vyšší.

Pohybovaly se ve statisících, ale odhadujeme, že teď už půjdou řádově spíš do milionů korun," dodal.

Černá zvěř škodí například i Zemědělskému družstvu Sněžné na Žďársku. „Obrovské problémy nám prasata působí rozrýváním luk, tam škodí zpravidla víc než na kukuřici. Letos jsme také museli instalovat pachové odpuzovače na plochu, kde jsme zaseli ječmen," zmínil Pavel Švec, předseda družstva.

Ohledně náhrad škod se většinou daří zemědělcům a myslivcům domluvit, některé újmy myslivci kompenzují například brigádami v zemědělských podnicích.

Prasata se rychle množí i díky mírným zimám, jaké panovaly v minulých letech. „V lánech řepky, a zvlášť pak v kukuřici mají přímo ideální podmínky. Prasata jsou chytrá, vyhnat je odtud není snadné. Navíc přešla na noční aktivitu, což je další problém pro odlov – když není vidět, nelze ani střílet," řekl Oldřich Sedlář, jednatel Okresního mysliveckého spolku Žďár nad Sázavou.

Podle myslivců by se o ochranu polí měli adekvátně starat především zemědělci. Opatření, která by zvěři bránila v působení škod, jsou povinni provádět podle zákona. Velké, souvislé lány kukuřice jsou pro divoká prasata rájem. „Mají tam chládek, klid a dostatek potravy, usadí se tam a krmí se. Ale vyhnat je odtud je velice problematické, zvlášť když je pole s kukuřicí hned u lesa. Mezi ním a osetou plochou je vhodné nechat volný pás," popsal Sedlář.

Účinné je také rozdělit velká pole na užší pruhy, které se oddělí pásem osetým nižšími plodinami. Nahánět prasata v souvislém porostu kukuřice je velmi obtížné. „Také je to nebezpečné při společných naháňkách, nemůžete střílet tam, kam nevidíte," poukázal myslivec.

OD STOVEK PO TISÍCE

Myslivci ve žďárském okrese loni ulovili 2131 divočáků. „Tím jsme překonali historický rekord," řekl Oldřich Sedlář. Od devadesátých let minulého století zhruba do roku 2000 byl přitom dlouhodobý roční průměr kolem šesti set odlovených kusů, kdežto v dosud na Žďársku rekordním roce 2012 jich už bylo 2050. „Na Vysočině je nejvyšší lov v okrese Třebíč a Jihlava. Obecně jsou vysoké stavy v úrodných částech kraje, což je důsledek hospodaření na zemědělských pozemcích," doplnil Jiří Bartoš z oddělení lesního hospodářství krajského úřadu.

Na snižování stavu divokých prasat s myslivci spolupracuje také krajský úřad Vysočiny, a to tím, že od roku 2013 vykupuje čelisti divokých prasat. První rok jich nashromáždil 845 kusů.

V roce 2014 to bylo 616 kusů a v roce 2015 už 1463 kusů. Loni toto číslo dosáhlo výše 1633 kusů. Dle kraje v posledních letech se odlov černé zvěře neustále zvyšuje. Za rok 2015 ulovili myslivci v Kraji Vysočina více než dvanáct tisíc kusů divokých prasat.

Na rok 2017 vyčlenil Kraj Vysočina ze svého rozpočtu téměř milion korun na to, aby mohl čelisti vykupovat. Za spodní čelist uloveného selete do věku asi tří měsíců kraj myslivci vyplatí pět set korun a za spodní čelist selete do věku přibližně sedmi měsíců je to 350 korun.

Vykoupené čelisti kraj poskytuje České zemědělské univerzitě v Praze, se kterou spolupracuje na výzkumu, jenž má určit, v jaké věkové struktuře bývají v kraji prasata lovena.

Autor: Redakce

15.4.2017 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Rostou václavky.

Začíná čas václavek, rostou ke konci září

Ilustrační foto

Alkoholem posilněný řidič usedl za volant

Česká kniha rekordů se rozrostla o maxi křemenáče

Humpolec – Rekordní nalezená houba se díky svým maxi rozměrům dostala do České databanky rekordů, kam byla 18. září oficiálně zapsaná jako Největší křemenáč pravý.

Angličtinářka pelhřimovské střední školy sbírala poznatky v Oxfordu

Pelhřimov - Někteří žáci anglického jazyka Gymnázia a Obchodní akademie Pelhřimov se mohou pyšnit tím, že je vzdělává výherkyně zahraniční stáže v anglickém Oxfordu.

Víkend patří kouzlům, pohádkám a turistice

Čejov, Pelhřimov – Přímo magický víkend je připraven pro malé i velké odvážlivce, kteří mají rádi turistiku. Již dnes se totiž mohou projít Nočním pohádkovým lesem v Čejově a v neděli je pro ně připravený Kouzelnický pochod v Pelhřimově.

Nováček zaspal úvod, obrana Dukly byla až příliš prostupná

Pardubice, Jihlava - Další obrat se nepovedl. Jihlavští hokejisté doplatili v dalším extraligovém kole v Pardubicích na tragický vstup do utkání. Během sedmi minut inkasovali čtyři branky, a i když dokázali tříbrankové manko v úvodu třetí třetiny vymazat, psychické výhody nad protivníkem nedokázali využít a po opakovaných selháních v obraně odjížděli domů bez bodu po porážce 5:7.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení