Do projektu se zapojily i školy v havlíčkobrodském okrese.

„V této studii jsme se zaměřili na výkon rozumových schopností, tedy stanovení inteligenčního kvocientu u dětí, jejichž matky se v průběhu těhotenství léčily s poruchou funkce štítné žlázy, a porovnali tyto výsledky s dětmi, u jejichž matek se v tomto ohledu problém nevyskytl. Naším cílem bylo zjistit, zda dochází k významnému snížení výkonu rozumových schopností u dětí matek s tyreopatií," sdělila lékařka havlíčkobrodské nemocnice Sylvie Špitálníková.

Hypotyreóza, tedy onemocnění, kdy štítná žláza neprodukuje dostatečné množství hormonů, má velmi negativní dopad na dítě takto nemocné matky. Nebylo zcela jasné, jaký dopad mají mírnější formy poruch funkce štítné žlázy.

Děti nemocných nejsou hloupější

Podle závěrů výzkumného týmu nevedlo pozdější zaléčení těhotné ženy s poruchou funkce štítné žlázy k závažnému snížení intelektového výkonu dítěte. „Výzkum nezaznamenal významný rozdíl v intelektovém výkonu dětí ve věku šesti až devíti let, jejichž matky v prvním trimestru těhotenství vykazovaly známky tyreopatie ve srovnání s výkonem dětí, jejichž matky byly po stránce funkce štítné žlázy zdravé před i během těhotenství," přiblížila psycholožka Irena Komendová.

Obě kontrolované skupiny dětí podaly ve výzkumu průměrný výkon. „I pozdější zaléčení těhotné ženy s poruchou funkce štítné žlázy nevedlo k závažnému snížení intelektového výkonu dítěte," dodala psycholožka Komendová.

Další výzkum ale ukazuje na vyšší podíl dětí z kontrolované skupiny s podezřením na přítomnost vývojové poruchy učení či poruchy pozornosti oproti podílu těchto dětí v kontrolní skupině.

„Je patrné, že nedostatek hormonů štítné žlázy v prvním trimestru těhotenství vede k abnormalitám při vývoji nervového systému plodu ve specifických oblastech mozku," okomentovala psycholožka.

Vyřešit tento problém by mohlo plošné vyšetření všech těhotných žen.

„Jediným řešením by byl plošný screening na poruchy štítné žlázy. Vůbec nejlepší by bylo vyšetřit ty ženy, které plánují graviditu. Tím by se těmto problémům dalo předcházet. Výsledky jsou téměř alarmující," uvedla Špitálníková.

Nějakou formou poruchy pozornosti a učení trpí až dvacet procent dětí, jejichž matky měly v těhotenství poruchy štítné žlázy. U zdravých dětí je to pouhých šest procent.

Vyšetření dětí trvalo hodinu

Sběr dat u kontrolovaných dětí trval celý rok. Jedno dětské vyšetření trvalo šedesát minut. Pro děti bylo vyšetřování zábavné a pestré. Vyšetřovalo se pomocí inteligenčního testu. Děti plnily úkoly zaměřující se jak na verbální, tak neverbální schopnosti. Jako pomůcky k vyšetření psycholožka používala například skládanky, jednoduché počty a podobně. Rodiče dětí museli s vyšetřováním souhlasit a podepsat souhlas.

„Rodiče dětí podepsali informovaný souhlas, ve kterém byly informace, o čem výzkum je, a jak bude nakládáno s jejich osobními údaji," popsala Komendová.

I vyšetřované ženy podepisovaly informační formuláře. „Na první návštěvě u gynekologa jsme těhotným ženám odebrali vzorek krve. Pokud jsme z něj zjistili nějakou laboratorní poruchu, pozvali jsme si ženu k podrobnějšímu vyšetření. Udělali jsme jí vyšetření na poruchy štítné žlázy, ultrazvuk a podle toho stanovili diagnózu," uzavřela téma Špitálníková, která se výzkumem zabývá už od roku 2004.

Beáta Dvořáková