Z lázní je relaxační centrum. Bez aut i televize tu odpočívá i řada osobností

Areál je před ruchem ukrytý v lese za městem, v nadmořské výšce až 750 metrů. V době, kdy se každý objekt chlubí, že se k němu dá dojet autem až před dveře, působí na první pohled staromódně to, že zájemci o služby centra musí nechat auto v Počátkách a do areálu za lesní alejí s mohutnými stromy je doveze kyvadlový mikrobus.

Jenže právě to je součást strategie RSK. Areál má bohatou historii, první zmínky o léčebné vodě pocházejí z 15. a 16. století. Podle legendy se díky ní dcera zemana Kryštofa z Leskovce Kateřina uzdravila z tyfu – po ní ostatně lázně dostaly jméno. Hlavní rozvoj nastal v 19. a 20. století.

„Pramen je ideálem vody, která působí nejen blahodárně na kůži, nýbrž i cestou reflektorické činnosti nervů posiluje výkony srdce, plic, ústrojí zažívacího a žláz, působí na celou soustavu nervovou a na proměnu látek." To je výrok profesorů Hueppeho a Gintla, kteří roku 1895 provedli odborný průzkum vody.
Většina původních budov lázní se stopami německé architektury během požárů vyhořela a po roce 1948 přišel útlum. Zařízení nicméně dál fungovalo jako dětská ozdravovna, kam jezdily mj. astmatické děti z Prahy či Severních Čech. Ale po roce 1989 už začalo být ztrátové. Roku 2003 léčebna přešla pod kraj, ale ten si s ní nevěděl rady a nabídl ji ve veřejné dražbě.

Během ní ji roku 2005 za 13 milionů zakoupila společnost Šém, která za 177 milionů areál přestavěla na relaxační centrum. Cílem bylo jednak dle snímků zrekonstruovat nostalgický vzhled původních prostor (třeba konferenční sál v místě původní lázeňské restaurace), a jednak díky novým a ekologickým technologiím snížit provozní náklady – dnes je třeba vytápění budov řízeno počítačem.

Zamilovaný Čapek

Počáteční nedůvěra místních vůči vlastníkovi se časem rozplynula i proto, že řada lidí z okolí zde našla práci. A RSK dnes na rozdíl od řady podobných zařízení nečelí úbytku klientů – loni se jich tu vystřídalo dvanáct a půl tisíce včetně zajímavých osobností. Osobnosti své doby sem jezdily i před sto lety. Julius Zeyer tu napsal jednu ze svých knih a protože tu jako lázeňský lékař působil otec bratrů Čapkových, trávil tu prázdniny i budoucí spisovatel Karel, který se tu dokonce zamiloval.

Dnes nás tu provází provozní ředitel resortu Martin Pavlíček. Ačkoli hlavní vlastník i sídlo firmy je z Prahy, náš průvodce je stejně jako drtivá většina ze šesti desítek stálých zaměstnanců místní. A nutno dodat, že místní patriot. Je zastupitelem Počátek a aktivně působí v počátecké tělovýchově ve funkci předsedy i ve fotbalovém klubu jako dlouholetý trenér mládeže.

Martin Pavlíček nejprve pracoval v městských institucích a od roku 2006 se už jako soukromý podnikatel podílel na rekonstrukci dětské ozdra?vovny a později pro nového vlastníka pracoval jako dozor investora. „A když se pak roku 2007 otvíral rekonstruovaný areál, byl jsem osloven, zda bych tu nechtěl spolupracovat i dále," vzpomíná ředitel Pavlíček.

Zdůrazňuje, že už od dětství má k místu osobní vztah. I proto, že jeho otec i děda se tu podíleli na přestavbách. „Třeba děda budoval tamten ostrov v jezírku," ukazuje ředitel z okna stylové hotelové restaurace, která se v posledních dvou letech zasklením obou teras ještě více přiblížila právě k jezírku. Letos také proběhly další investice do úspor energie.

Podle Pavlíčkových slov měl vlastník s lázněmi jasný záměr. „Od začátku se areál přebudovával na sportovně-relaxační centrum hotelového typu s důrazem na aktivní odpočinek," říká. Postupem let se jen rozšířilo zaměření – od pobytů čistě individuálních klientů na pobyty skupin a kongresovou turistiku tak, aby byl areál lépe využit také v pracovních dnech.

A to se daří – je čtvrtek odpoledne  a v hale hlavní budovy, provoněné decentní vůní, potkáváme skupinky mužů i žen nebo dvojice, většinou ve věku od 25 do 55 let. Někteří se domlouvají na tenis nebo golf, jiní míří na procedury. Venku je ticho, hluk ze silnice sem nedoléhá, u kostela se pasou dva srnci, a u jezírka rostou houby.

Stopy Japonska, Thajska i Zimbabwe

Několikahektarový areál má dvanáct set metrů čtverečních velké wellness centrum, které ve třech budovách nabízí jednu z největších ubytovacích kapacit v kraji: 170 lůžek. Je tu sedm tělocvičen a jedenáct maséren, kde si mimo jiné lze objednat i masáž od rodilých Thajek. Ty ostatně patří mezi čtyřicet externistů, které RSK také zaměstnává.

Je tu možnost hrát tenis, golf i fotbal, bruslit, chodit s holemi, jezdit na koni nebo se nechat na saních táhnout koňmi či psím spřežením vedeným zkušeným místním musherem Miloslavem Mikoláškem. V létě je místo saní v zápřahu speciální čtyřkolka. Lidé si mohou půjčit i kola nebo lyže – v zimě tu navíc skútr razí běžecké stopy.

Nabízí se tu řada procedur včetně saun, masáží a zábalů, horkou novinkou jsou čtyři venkovní hydromasážní vany (Jacuzzi, původem z Japonska), kde si lidé díky teplotě 38 stupňů mohou lebedit i v mrazu a sněhu. Hitem poslední doby je cvičení pilates a jóga. V nabídce nejsou jen fyzické aktivity, ale i dietologická poradna. Mimochodem letos na jaře RSK hostil finále reality show Fit s Deníkem, kterou na vlastní kůži vyzkoušela i redaktorka Deníku Jana Kodysová.

Nechybí kulturní aktivity jako výstavy: uvnitř hlavní budovy jsou obrazy malířky Ivany Svobodové, venku zase instalace soch dovezených ze Zimbabwe.
„I to je součástí naší filozofie, při které se snažíme lidem v uspěchané době poradit a  nabídnout jiné hodnoty. Chceme jim umožnit, aby dokázali „vypnout" – a proto třeba na pokojích nejsou televizory," podotýká Pavlíček.

Klienti podle něj za hlavní devizu Resortu považují kombinaci zasazení areálu do krásné přírody a léčivé vody, a také mimořádnou vstřícnost personálu. Návštěvníci se rekrutují hlavně z velkých českých měst. Díky začlenění Resortu do celosvětového „bookovacího" webu nejsou výjimkou zahraniční hosté všech světadílů – včetně třeba Saúdské Arábie. Častěji služeb RSK využívají ženy.

„Muži si asi na aktivní odpočinek moc nepotrpí," usmívá se ředitel. A zdůrazňuje, že areál není uzavřený pouze pro ty, kdo si tu koupí procedury nebo sportovní aktivity. Běžně sem nejen k prameni, ale i za prohlídkou kostela nebo za pohoštěním v restauraci míří i běžní turisté a lidé z okolí – přes průchozí areál vede trasa pro pěší i cyklisty. Kouzlo místa si chválí i svatebčané. I kvůli nim by ředitel rád po dohodě s církví řešil lepší zpřístupnění kostela svaté Kateřiny.

Přínos pro město

Pokládáme Martinu Pavlíčkovi i otázku ohledně cen služeb, které nejsou pro většinu obyvatel regionu zrovna nejnižší. „Naše cenová politika odpovídá úrovním zařízením podobného typu, kterých v kraji není moc, nicméně naši klienti jsou na ni zvyklí. Ale zároveň za ni chtějí mít odpovídající služby, a my jsme přesvědčeni, že naše úroveň služeb těm cenám odpovídá," říká Pavlíček s tím, že sami klienti jsou překvapeni, že i „uprostřed lesů" se o hosty starají stejně dobře jako ve velkoměstech.

Nezastírá, že RSK i z tohoto důvodu není primárně zaměřen na vysočinskou klientelu – už proto, že pro místní na rozdíl od lidí z měst není zdejší příroda ničím neobvyklým. I tak ale ředitel věří, že Resort má svůj přínos pro město i okolí: už proto, že jeho hosté často zavítají do Počátek, kde navštíví třeba muzeum, věž, infocentrum, rodný dům Otokara Březiny a také místní prodejny nebo restaurace.

„Už jsme měli od hostů odezvu v tom, že říkají: Ano, to jsou ty Počátky u Svaté Kateřiny! Takže díky Resortu poznají i město," dodává Martin Pavlíček s tím, že obavu z přílivu hostů nemá – v dnešní době podle něj budou stále existovat lidé, kteří ocení relax v této krásné přírodě.

Jak se tu léčilo před sto lety
V historickém kalendáři Počátek z roku 2010 je i kopie pohlednice z lázní, datované 23.6. 1899:
„Vegetariánská strava záleží v tom, že mimo ryby nic z masa, ani polévku nedostávám, předevčírem měl jsem k obědu polévku z chleba, hrách s kroupami a zelím a tvarohové knedlíky, k večeři chléb s máslem a tvarohem, ředkvičku a salát s okurkou, pak půl litru kysaného mléka. Piju jen vodu z pramene sv. Kateřiny, nekouřím, ráno snídám Kneippovu kávu s mlékem, rohlík s máslem a medem. Zprvu měl jsem dvě lázně jehl. 23° – 18° Celsia s třením a poléváním, pak střiky stehenní a hřbetní, slunečné a vzdušné lázně, až jsem se připálil, a polov. lázně (10 vteřin) v 6° C vodě pramene zdejšího. Krajina jest lesnatá krabatina…"