Do města se hlásí další zájemci, a proto jim město chce pro tento účel připravit druhou část nové průmyslové zóny Skrýšovská. Pozemky z první etapy, po pravé straně výpadovky na Skrýšov, mezi stanicí technické kontroly a bývalou kozí farmou, už jsou skoro všechny obsazené. Volný je jen jeden menší pozemek u silnice.

Své provozovny v této části okresního města chystají mimo jiné firmy BJS Kompresory nebo Himex, ale i menší subjekty jako třeba autodílna Pavla Bulanta z Rynárce.

Druhá etapa se bude na ploše 5,7 hektarů rozprostírat dál od silnice a bude se mírně stáčet dolů směrem k řece, kde se podle vedoucího investičního odboru města Josefa Koňáka poblíž budovy ICOMu napojí na kanalizační sběrač. Spojnice s výpadovkou bude mít na konci otáčecí místo – jako rezervu pro případnou další etapu této zóny.

Minulý týden bylo vypsáno výběrové řízení na dodavatele, který má za úkol do prostoru dovést veškeré sítě, vybudovat přes 300 metrů dlouhou komunikaci, chodníky a sadové úpravy.

V první části zóny si mimochodem novou terénní úpravu prosadili obyvatelé sousedícího Polního Dvora, kteří se bojí plánované posklizňové linky Himexu. „Zelená bariéra" je má chránit před hlukem a prachem.

Vycouval partner

Dodavatelé na zasíťování druhé etapy se mohou hlásit do 5. března, předpokládaná cena zakázky je 18 milionů korun. Začít se má v dubnu a hotovo má být do půlky září. „Bude ale záležet na počasí," dodává Josef Koňák. Cena za metr čtvereční ještě není přesně určená, ale měla by se stejně jako v první etapě pohybovat zhruba kolem 400 korun.

Jak dodává vedoucí hospodářského odboru města Stanislav Kropáček, městu se i nadále ozývají i další zájemci o pozemky v průmyslové zóně Skrýšovská.
„Někteří z nich mají zájem i chtějí akceptovat naše podmínky, ale po uplynutí určité doby už se neozvou. A když jim pak zavoláme my, tak často jako důvod opadnutí zájmu uvádějí to, že z projektu vycouval jejich obchodní partner," říká Kropáček.

Podle něj by každopádně zvýšení zájmu o podnikání v Česku obecně prospělo, kdyby se k tomuto tématu jasně vyjádřila nová vláda, a podnikatelé tak přesněji věděli, s čím mohou do budoucna počítat.

Pelhřimov přistoupil k budování průmyslové zóny Skrýšovská poté, co se zcela zaplnila její větší předchůdkyně, zóna Lhotka, umístěná ve výseči mezi silnicemi na Rynárec a Libkovu Vodu.

V první části průmyslové zóny Skrýšovská měla původně vzniknout také bezcelní zóna, kde by dodání zboží bylo osvobozeno od DPH. Nakonec v ní ale uvažovaní investoři pozemek nekoupili.