U brambor, které se pěstují zhruba na 9 700 hektarech polí, se očekává průměrný hektarový výnos kolem 25,8 tuny. V celé zemi to bude 24,6 tuny, což je v meziročním porovnání pokles o 1,6 tuny.


Na Vysočině by se letos mělo včetně sadby vypěstovat 250 300 tun brambor, což je přibližně osmatřicet procent produkce sklizené v celém Česku.
U konzumních a průmyslových brambor, které v kraji zabírají kolem sedmi tisíc hektarů pozemků, se očekává hektarový výnos 27,1 tuny, což je v meziročním srovnání o 1,2 tuny méně.


O několik stovek hektarů se ale také snížila jejich pěstitelská plocha. Úroda by proto měla oproti loňsku klesnout skoro o dvacet tisíc tun na 192 400 tun.
Sklizeň brambor na Vysočině začala v září asi s dvoutýdenním zpožděním, protože porosty kvůli dešti pomaleji dozrávaly. Později než jindy byla zahájena i škrobárenská sezona. Minulá sezona nebyla pro domácí bramboráře dobrá ekonomicky, protože dostávali málo zaplaceno. V tomto roce stouply farmářské ceny o víc než polovinu. Před měsícem dostávali pěstitelé za kilogram konzumních brambor zhruba 5,50 koruny.


Sklizeň obilí skončila na Vysočině počátkem září. Podle Agrární komory hektarový výnos v kraji činil v průměru 4,6 tuny a byl o desetinu nižší než před rokem. Celkem se v kraji sklidilo ze 144 tisíc hektarů polí přes 657 tisíc tun obilí. Řepka olejná zabírala na Vysočině skoro 39 700 hektarů. Výnos se podle odhadu statistiků meziročně snížil o dvě desetiny tuny na 2,86 tuny z hektaru.

VĚRA STEJSKALOVÁ (ČTK)