Přenosová soustava přestává stačit stávající produkci a hrozí přetížení s možností výpadku celé sítě.

Výhradní provozovatel České přenosové soustavy společnost ČEPS trvá na tom, že připojování dalších slunečních a větrných elektráren ohrozí bezpečnost sítě. „Kvůli bezpečnosti dodávek elektřiny by v létě roku 2011 mohly být odpojovány sluneční elektrárny,“ varoval šéf ČEPS Petr Zeman.
Přitom podle Bruselu pokrývá Česká republika alternativními zdroji jen malou část předjednaného množství vyrobené elektřiny. Na Jihlavsku se točí šest větrných elektráren a fungují desítky menších slunečních neboli fotovoltaických zdrojů energie.

Další projekty mají od krajského úřadu červenou kartu. Radní kraje Vysočina pro životní prostředí Zdeněk Ryšavý (ČSSD) potvrdil, že kraj se nebrání výrobě alternativní energie, ale je spíš pro bioplynové stanice než pro větrné a fotovoltaické elektrárny.

Podpora bioplynu

„Silně narušují krajinný ráz Vysočiny, velkou cennost našeho kraje pro turistiku a cestovní ruch. Mají nestabilní výkon a celou řadu nedostatků včetně zatím nepotvrzeného účinku na zdraví lidí a živých tvorů vůbec,“ vyjmenoval Zdeněk Ryšavý. „Naopak podporujeme bioplynové stanice a využívání biomasy pro výrobu tepla. Stabilní zdroje energie spotřebovávají odpad a místní suroviny, navíc vytvářejí pracovní místa. Nedostatečně využíváme odpady,“ přiblížil Ryšavý. Ročně ukládáme v tuzemsku na skládky komunální odpad s energetickým potenciálem 2,5 milionu tun hnědého uhlí,“ přiblížil reportérovi Deníku radní Zdeněk Ryšavý.

Krajský úřad kraje Vysočina se nebrání fotovoltaickým elektrárnám na střechách ve městech, průmyslových komplexech a opuštěných objektech, tedy brownfieldech. „Měli jsme tu zájemce o výstavbu větrných elektráren i na fotovoltaiku, ale odešli s prázdnou. Většina obyvatel byla proti. Nechtějí fotopanely ani na střechu našeho brownfieldu, obří opuštěné tělocvičny,“ připomněl místostarosta Horních Dubenek Vladimír Tomšík.

Za humny Pavlova se točí čtyři větrné elektrárny. Starosta Jaroslav Šťastný si pochvaluje, že do rozpočtu obce ročně natečou statisíce korun. „Další elektrárny už nepotřebujeme, nemáme zájem ani o sluneční elektrárny. Pochopitelně by rozhodovali zase obyvatelé, ale kraj zatím nic nechce povolit,“ přiblížil starosta Pavlova.

Na Polensku se točí za Věžnicí vrtule dvou elektráren. „Ať počítám jak počítám, do fotovoltaické elektrárny nepůjdeme. Za třicet let větrnou elektrárnu třeba rozkradou do sběru, ale fotovoltaické panely jsou nebezpečný odpad a do sítě dodávají šestkrát dražší energii než větrníky. Dvě vrtule nám ročně dají statisíce a o dalších elektrárnách zatím neuvažujeme,“ shrnul starosta Věžnice Josef Málek.

Ve Stonařově jsou naopak pro větrníky všemi deseti. Plánují postavit šest elektráren. Nechali vypracovat studii o jejich vlivu na životní prostředí. „Myslím, že věc se podaří a větrníky postavíme,“ připustil starosta Stonařova František Plavec. „Děláme všechno pro to, aby se větrné elektrárny ve Stonařově roztočily,“ potvrdil jednatel brněnské energetické společnosti e3 větrná energie Jiří Matějka.