VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kubáňové nejvíce přirostl k srdci racketlon

Pelhřimov – Dejte jí do ruky jakoukoliv raketu a máte záruku, že z ní bude nadprůměrná hráčka.

21.2.2012
SDÍLEJ:

Zuzana Kubáňová v mládí tenis hrávala na špičkové republikové úrovni, proto tento sport není při racketlonu její slabou disciplínou. Foto: archiv Zuzany Kubáňové

Tak by se dalo charakterizovat sportovní nadání pelhřimovské rodačky Zuzany Kubáňové. Ta slavila úspěchy v tenise, squashi a v racketlonu, který je raketovým čtyřbojem, je od listopadu loňského roku mistryní světa.

Na začátku všeho byl tenis. Můžete alespoň kostce tohle období svého sportovního života přiblížit?
Tenis jsem hrála od osmi let. Ve starších žákyních se mi povedlo dostat se na osmnácté místo celostátního žebříčku, vybojovala jsem třetí příčku na mistrovství republiky v deblech. Měla jsem šanci se výkonnostně posunout výše, projevil o mě zájem Přerov, kde je vrcholové centrum. Ze všeho ale sešlo kvůli zdravotním obtížím.

Co vás trápilo?
Poranila jsem si loket a nějakou dobu jsem nehrála. Pak jsem se sice vrátila na kurty, ale loket mě bolel stále. Limitovalo mě to hlavně při podání, které už je v dorostu důležitou součástí hry. Proto jsem musela tenisu nechat.

Loket vás v tu dobu musel omezovat pro všechny raketové sporty. Zkoušela jste tedy něco úplně jiného?
Zkusila jsem atletiku. Lidé kolem mne mi ji doporučovali, říkali mi: „Ty jsi dříč, tobě to půjde.“ Půl roku jsem ve Světlé nad Sázavou běhala osmistovky, zkoušela házet diskem. Pak jsem ale zjistila, že mi atletika nesedí. Je moc monotónní, chyběla mi kreativita z míčových her.

Přišel tedy na řadu squash. Jak jste ho objevila? Přece jen v té době byl v Čechách ještě poměrně exotickým sportem.

Poprvé mě na něj vytáhl kamarád. Hrávali jsme spolu stolní tenis a badminton, kde jsme se tahali o vítězství a vzájemně se hecovali. Jednou přišel s tím, že hrál squash a že mě v něm určitě porazí. Řekla jsem „Uvidíme.“ Vyrazili jsme na kurt v Havlíčkově Brodě. Prohrála jsem první tři sety a pak už jsem ho drtila. Co bylo ale podstatnější, zjistila jsem, že mě squash baví a nebolí mě při hře loket. Šla jsem tedy do toho po hlavě a začala se pod vedením trenéra připravovat.

Dnes už toho máte v raketových sportech hodně za sebou. Jak si vysvětluje to, že vás při tenise bolel loket a při squashi ne?
I když se to nezdá, technika pohybu je jiná. Squash se navíc hraje s menším a lehčím míčkem, takže nárazy do rakety nejsou takové jako při tenise. I raketa je lehčí.

Když už jsme u rozdílů tenisu a squashe, můžeme se pokusit také o jiné srovnání. Který sport je podle vás fyzicky náročnější?
Domnívám se, že squash. Když jsem hrávala tenis, strávila jsem na kurtu i tři hodiny a ještě si s tím mé tělo vcelku bez potíží poradilo. Po hodině intenzivního squashe jsem většinou bývala druhý den tak unavená, že jsem se pořádně nemohla hýbat.

Vyrovnala jste se s většími nároky bez potíží?
Pro mě to byla výzva. Neměla jsem špatnou kondici, ale začala jsem na sobě víc makat. Nemyslím si, že bych měla nějakou extrémní dávku talentu, ale říkala jsem si, že to musím nahradit kondicí.

Dařilo se vám výborně, vždyť jste jednu dobu byla dokonce českou jedničkou. Byl to vrchol, kterého jste v tomto sportu dosáhla?
Asi ano. Dosáhla jsem sice na osmou příčku v týmech na mistrovství Evropy, což je nejlepší výsledek českého ženského squashe, na světovém šampionátu akademiků jsem byla jedenáctá, ale být jedničkou žebříčku, bylo asi to top. Víc jsem si vážila výsledků doma, protože možnost cestovat do zahraničí byla hodně omezená.

Dnes se prioritně věnujete racketlonu. Máte ještě chuť něco dokázat ve squashi?
Říkáte správně, že racketlon je mou hlavní sportovní činností, ale squashi se stále věnuji. Pořád se držím v první desítce žebříčku, takže hraji extraligu a občas se účastním turnajů. Squash je jednou čtvrtinou racketlonu, takže je to vhodná příprava.

Už jsme se pomalu dotkli sportu, v němž jste dosáhla svého zatím největšího úspěchu. Kdy jste racketlon okusila?
Racketlon jsem znala už dlouho, ale poprvé jsem si ho zkusila v roce 2008. Bydleli jsme s manželem na Moravě a dozvěděla jsem se o turnaji v Olomouci. Tehdy už jsem neměla tak našlapanou termínovou listinu squashovými turnaji a brala jsem to jako kvalitní trénink. V Olomouci jsme si zahráli s manželem a chytlo nás to oba dva, takže jsme se začali racketlonu věnovat, trénovat spolu.

Je to velká výhoda, že se manžel věnuje stejnému sportu?
Určitě a v mnoha věcech. Jak už jsem řekla, trénujeme spolu, bavíme se o racketlonu. Důležité je i to, že spolu jezdíme na závody, kde si můžeme pomoci, podpořit se.

Manžel to v racketlonu nedotáhl tak daleko jako vy. Jak se s tím vyrovnává, že jste úspěšnější?
Když spolu trénujeme, jsme z hlediska výkonů vyrovnaní partneři. Jednou vyhraji já, jednou on a prohrávat s ženskou není pro žádného chlapa příjemné. Manžela ale musím pochválit. Pořád ho racketlon baví, stále tvrdě trénuje, snaží se. To je pro mě ideální stav, protože mám vedle sebe kromě chlapa pro život také dobrého sparingpartnera pro sport.

Máte spolu dcerku Nikitku. Ve čtrnácti měsících je asi předčasné přemýšlet nad tím, kolik sportovního talentu zdědila po rodičích. Cítíte z ní přesto už teď pohybové nadání?
Nikitka vyrůstá ve sportovním prostředí, jezdí na všechny turnaje s námi. Ráda si hraje s míčky, bere do ruky raketu, ale to je zatím taková zvědavost. Až nazraje ta správná doba, tak ji sport ukážeme a pak se uvidí, zda to má v krvi. Určitě ji do ničeho nutit nebudeme.

Autor: Kamil Vaněk

21.2.2012 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Petr Weiss
5

Sexuolog Weiss půjde k soudu v říjnu. Hrozí mu trest až šest let vězení

Počátecké náměstí - ilustrační foto

Nový ředitel: Divadelní prostředí znám, takže vím, do čeho jdu

Malí pasažéři dostali od policistů dopravní kvíz

Horní Cerekev - Děti, které včera dopoledne cestovaly přes Horní Cerekev, se mohly stát součástí preventivního programu dopravně bezpečnostní akce. Krajští policisté si totiž pro všechny malé pasažéry připravili na letošní rok novinku, a to projekt Komunikace s dětmi.

Stihne Krpálek MS? Spíš ne, mrzí judistu

Tomu se říká pech. Měl být jedním z hlavních favoritů na titul mistra světa v nejtěžší váhové kategorii, místo toho bude judista Lukáš Krpálek s největší pravděpodobností léčit zraněný kotník na levé noze. Jak přiznal během autogramiády v Hranicích, kde měl s reprezentací absolvovat soustředění, pravděpodobnost, že stihne světový šampionát v Budapešti, je mizivá.

Pálenice se teprve rozjíždí, slabší začátek zavinily třešně

Vysočina – Padesát. Tolik pěstitelských pálenic funguje na Vysočině podle statistiky Celního úřadu pro Kraj Vysočina. Většina z nich však sezonu teprve startuje. Může za to nedostatek třešní. Palírník Roman Koudela z Polné na Jihlavsku začne až v září.

Z Třebíče vezli body. Obrat přišel po přestávce

Pelhřimov - Výhrou na hřišti regionálního rivala odstartovali nový ročník divize fotbalisté staršího dorostu Pelhřimova. Cenný bodový zisk si zajistili zlepšenou hrou ve druhém poločase.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení