VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Čas pod deset hodin je v mých silách, věří si Brož

Pelhřimov - Ještě před pár roky byl Marcel Brož jedním z mnoha rekreačních běžců.

4.7.2009
SDÍLEJ:

Se svým devítiletým kolem vypadal Marcel Brož v pelotonu tak trochu jako zjevení. Řadě mnohem lépe vybavených soupeřů ale ukázal záda. Foto: Zdeněk Schovanec

Pětatřicetiletý pelhřimovský vytrvalec se ale nespokojil s nadějnými maratonskými časy. Chtěl víc.

Už pár dnů je Ironmanem, a ne ledajakým. Ve svém prvním dlouhém triatlonu skončil při otrokovickém mezinárodním závodě patnáctý. Navíc mu chyběl jen krůček od pokoření desetihodinové hranice, která mezi železnými muži značí příslušnost k naprosté špičce.

Jaké to je, stát se Ironmanem?
V první řadě se mi splnil velký sen. Ještě před pár roky se mi to zdálo skoro nemožné. A je to tady. Pěkný pocit.

Napoprvé jste dosáhl slušného času. Minuta nad deset hodin ale zřejmě znamená do budoucna další jasnou výzvu?
Úplně přesně je to sedmdesát vteřin. Pětimístný čas mě pochopitelně láká, to už je opravdu pojem. Zkusím to pravděpodobně začátkem září na mistrovství republiky v Teplicích.

Věříte si na tuto metu?
Vzhledem k tomu, jak to vypadalo napoprvé v Otrokovicích, čas pod deset hodin v mých silách je. Hlavně jsem chtěl závod slušně zvládnout, ne abych skončil v cíli na kapačkách. Vůbec jsem ale netušil, co mě čeká. Na plavání, a ostatně i posléze na kolo jsem tedy šel vyloženě opatrně, nechtěl jsem přepálit tempo. Teď už vím, co to obnáší. Snad těch pár vteřin umáznu.

Triatlonisté říkávají, že bez krize to není to pravé závodění. Prožil jste si také slabou chvilku?
Potkalo mě to při běhu. Trochu jsem to přehnal s iontovými nápoji a asi na čtyřiadvacátém kilometru jsem dostal příšerné křeče do břicha. Nejprve jsem si myslel, že to přejde. Trápil jsem se asi čtrnáct kilometrů, pak jsem si na chvíli odskočil a bylo hned lépe. Udělat to dříve, možná jsem těch deset hodin stihl. Každopádně musím poděkovat bratrovi, který mi byl ke konci maratonu nablízku. Já už vážně nemohl, byl jsem vzteklý. Jednu chvíli jsem si dokonce říkal, že zahodím hodinky a půjdu domů. Radim mě ale dokázal vyhecovat.

Železní muži jsou obyčejně dlouhé dny po závodě nepoužitelní. Jak jste na tom vy?
Musím to zaklepat, ale dal jsem se dohromady až neuvěřitelně rychle. V tomto směru se určitě vyplácí spolupráce s předním českým dietologem Petrem Havlíčkem. Díky jeho radám bylo tělo po výživové stránce na tu obrovskou zátěž připravené. Své udělaly i poctivé tréninky s předním českým triatlonistou Tomášem Bednářem.

Jak vidno, spolupráce s tímto jihlavským rodákem vám jde vysloveně k duhu.
On byl to nejlepší, co mě mohlo potkat. Ještě nedávno jsem mu mohl maximálně tak fandit v televizi, teď s ním trénuji a závodím. Má s triatlonem nepřeberné zkušenosti, umí poradit. Přitom je to úplně obyčejný kluk. Jsem moc rád, že jsme se dali dohromady.

Ve srovnání s ostatními jste ale pořád čistokrevný amatér. Pociťujete to nějak?
Týmové zázemí mi chybí. Už jen třeba takové to poměřování se s kolegy. Srovnávat se mohu pouze s Tomášem, a to ještě s hodně velkou nadsázkou. On je poloprofesionál, reprezentant, kope úplně jinou ligu než já. A pokud se materiálního zázemí týká, tam zaostávám ještě mnohem více. Třeba to obstarožní kolo, na kterém jsem jel. V depu jsem si připadal asi jako člověk, který se snaží dostat ve vyšisovaných tesilkách do vídeňské opery (smích).

Čemu nejvíce přisuzujete tento úspěch? Tréninku, životosprávě, nebo nadšení?
Řekl bych to spíše jmenovitě. Za to, co se mi povedlo, vděčím Tomáši Bednářovi, Petru Havlíčkovi a rodině. No, možná by se slušelo to pořadí převrátit. Doma mi pomáhají opravdu vydatně.

Jak vás vlastně přijali vaši soupeři? Nekoukají na vás skrz prsty?
Vzali mě bezvadně, až mě to překvapilo. Sešla se tam zajímavá parta lidí. Triatlon je individuální sport, tito lidé bývají až sebestřední. Ale nejsou to žádné rozmazlené primadony. Je na nich vidět, že nějakou tu ránu už dostali, a podle toho se také chovají.

Vy jste se ale zjevil odnikud. Žádná atletika ani cyklistika, natožpak plavání. Jste si vědom určitého s tím spojeného hendikepu?
Je jasné, že ze mě žádný velký plavec nebude. Úplné dřevo zase ale snad také nejsem. Koukám okolo sebe, nechám si poradit.

A co bude dále? Železným mužem už jste. Jak na vás tak koukám, asi vám to stačit nebude.
Kromě Ironmana jsem souběžně získal i diplom Moraviaman. Zároveň jsem Czechmanem za poloviční závod v Mělicích. V srpnu mě čeká dvojzávod. Pokud to zvládnu, stanu se Bigmanem. Pak už mi zbývá „jen“ mistrovství republiky. Když jej dokončím, dají mi titul Ironmaniak. A to mi pro letošek snad bude stačit (úsměv).

Pokud vím, závodíte sám za sebe. To vážně nemáte na této úrovni sponzora?
Zrovna s těmito závody mi pomohl pelhřimovský Goldservis, všechno ostatní si ale platím ze svého. Když to sečtu, jenom letos jsem prozávodil dvacet tisíc korun. Prostě si nemohu dovolit to, co ostatní. Copak možnosti, ty by tu byly. Třeba hned po závodě mi jedna cyklistická firma nabídla výraznou slevu na rám. Ale pořád by za to byla jedna slušná dovolená. Upřímně, to raději vezmu děti a vyrazíme někam k moři.

A co vstup do nějakého oddílu? To vás neláká?
Ta možnost tu je, jenže to není zadarmo. Váže se na to povinnost účastnit se soustředění nebo pevně stanovených závodů, což by mi asi moc nevyhovovalo. Mám rodinu, pracuji na směny ve fabrice. Nešlo by to dohromady.

Z výkonů:
Czechman Mělice (1,9 km plavání, 90 kolo, 21,1 běh) 4:38,23
Ironman Otrokovice (3,8, 180, 42,2) 10:01,10
Půlmaraton Pardubice 1:18,29
Maraton Bratislava 2:49,53

Autor: Michal Vítů

4.7.2009 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Ilustrační foto
AKTUALIZOVÁNO

Na dálnici D1 zemřel po nehodě další řidič

Takto vypadá klokan Kuki, který utekl chovateli až z Mohelnice. Objevil se v minulých dnech poblíž Jihlavy.

Majitel hledal Kukiho u Vyskytné. Zatím ho nenašel

Pěstujeme olivy

I u nás se dají vypěstovat olivovníky. Můžete je mít i doma, vždyť naprosto nejlepší pro naše podmínky je jejich pěstování v květináčích. A tak se jich nebojte a pojďme společně na to.

Policisté hledají svědky úterní tragické nehody na dálnici D1

Vysočina - Policisté nyní hledají svědky, kteří viděli v úterý 15. srpna před půl jedenáctou dopoledne průběh tragické dopravní nehody na 161,7 kilometru dálnice D1 směrem na Prahu. Při nehodě osobní vozidlo Porsche Cayenne černé barvy se slovenskou registrační značkou narazilo na zadní části nákladního vozidla. Jeho řidič na místě zemřel. Lidé, kteří mohou událost objasnit, se mají hlásit na lince 158. 

Celostátně hledaný muž po dopadení nadýchal více než 5 promile

Humpolec – Celostátně hledaného muže zadrželi policisté v Humpolci. Před eskortem do vězení nadýchal více než 5 promile.

Zámeckou kapli v Pacově ovládne multižánrová výstava

Pacov – Nadcházející víkend bude v Pacově patřit jedinečné kulturní události. Místní Zámeckou Kapli svatého Václava ovládne umělecká výstava s názvem Jan Zoubek a přátelé.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení