VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Kultura v Pelhřimově nekvete, tvrdí pisatel

 Pelhřimov - Spojení „pelhři-movská kultura" je ve městě slyšet téměř na každém kroku. Ale kdo a jak vlastně této frázi rozumí? Co toto sousloví znamená? A jak se projevuje?

8.2.2014 7
SDÍLEJ:

Podle Filipa Zrna je malá spolupráce města se soukromými subjekty – to vyvrací třeba Poutníkfest.Foto: Martin Hurda

Slovo kultura pochází z latinského „colere", což znamená pěstování, zušlechťování, vzdělávání.  Pokud tento význam přeneseme do dneška, můžeme říci, že kultura je to, oč je potřeba pečovat, starat se, aby jako plodina od zasazení rostla a dosáhla plného květu.  Ale k plnému květu má kultura v Pelhřimově podle mě vcelku daleko.

1. Návštěvníci a nestabilní prostředí

V první řadě je třeba říci, že někteří lidé, kteří v Pelhřimově pořádali nebo pořádají různé akce, se nejednou „spálili" – hlavně kvůli nestabilnímu prostředí. Právě problém návštěvnosti a její nárazovosti je pro pořadatele tvrdým oříškem. Čím je to dáno? Možná i tím, že aby mohla někde vzkvétat kultura, je nutné i lidi vzdělat a „obdělat", aby si zvykli chodit na akce.

Třeba nárazovost koncertů je ukázkou toho, že se nikdo o nějakou pravidelnost moc nesnaží. Výjimkou jsou diskotéky s akcemi nazvanými podle nějakého drinku, který se pije za doprovodu předrevoluční hudby.  Takovéto „kulturní" možnosti však nejsou předmětem tohoto článku.

Nevyzpytatelné prostředí se netýká jen návštěvníků, ale i pořadatelů a jejich nesladěnosti s ostatními pořadateli. Tento fenomén poukazuje na totální rozkol uvnitř města. Není možné, aby se celý měsíc například v oblasti koncertů nedělo téměř nic a druhý měsíc v jednom datu bylo najednou akcí přehršel a člověk aby se doslova rozkrájel, když chce jít na každou zvlášť. Tento problém by se měl řešit.

2. Sázky klubů na osvědčené trháky

S výchovou posluchače či návštěvníka se pojí druhý bod tohoto článku. Bohužel se domnívám, že je v Pelhřimově malé množství aktivních a i tak trochu vybíravých posluchačů či diváků. Většina je naučena býti návštěvníkem nenáročným, který rád chodí na osvědčené akce a kapely, od kterých ví, co očekávat.

A pokud není zrovna možné pozvat nějakou z „jistot", pozve se její revival. Tím se však dostáváme k dalšímu problému. Novinky nejsou v Pelhřimově příliš vítané, a pokud se nějaká osvědčí, je tu vícekrát za sezonu a tím se ztrácí ona novota a originalita.

Navíc se místní kluby spíše orientují na venkovní scénu a kromě tradičního festivalu Rocksession nebo prázdninového festiválku před Májem se nevidí, aby bok po boku hrály alespoň dvě pelhřimovské kapely na tomtéž podiu. Tedy mimo ty akce, které si kapely samy udělají a pozvou tam další pelhřimovskou formaci.

3. Nepřehlednost finančních zdrojů

Dalším problémem je jistě nedostatek financí. Je zřejmé, že žádný klub v Pelhřimově nemůže trvale zvát známé matadory z festivalů a navíc je platit jen z vlastní kapsy.

Bohužel město (kulturní zařízení) málo pracuje se soukromými subjekty. S tím se pojí i problém transparentnosti financí vztahující se na pořádání kulturních akcí.

Toky, o nichž nemá krom zasvěcených ponětí nikdo, by mohly být zveřejněny na městském webu. Lidé, kteří by sem chtěli pozvat nějakou dobrou a známou kapelu či divadelní soubor, by mohly případně usilovat alespoň o částečnou dotaci a běžní lidé by mohli mít přehled o tom, kolik stojí ta a ta akce a případně se díky smysluplné diskusi vyhnout těm, které jsou prodělečné či nechtěné.

Chápu, že by takový systém bylo třeba nejdříve zkusit a pak vypilovat k dokonalosti. Tedy je nutné vést diskusi s kulturním střediskem na bázi otevřenosti a zájmu o zlepšení současného stavu ve městě.

V minulosti tu byly alespoň ankety o to, co udělat, koho pozvat atd. Ale již dlouhou dobu nic podobného nebylo.

4. Nespolupráce a nevytváření kulturního podhoubí

Dalším klíčovým bodem je to, že v Pelhřimově neexistuje propojená základna místních lidí, kteří „něco dělají". Spíše se každý soustředí na svůj výkon a produkci a má okruh známých, kteří ho jednou za čas či pravidelněji podpoří.

Maloměsto typu Pelhřimova je přitom výbornou platformou pro propojení a spolupráci – ať už v pořádání koncertů či jiných akcí, případně ve společném vystoupení na jedné akci.

I když se většina lidí zná, přesto spolu nespolupracují, a při snaze jedné skupiny se ta druhá málokdy přidá a navštíví akci, kde ta první vystupuje nebo ji pořádá.

Pokud bychom se inspirovali třeba Havlíčkovým Brodem nebo pak většími Českými Budějovicemi, kde se kapelníci a organizátoři dobře znají a táhnou za jeden provaz, mohla by v Pelhřimově vzniknout stmelená základna, z níž by poté vyplývalo pestré spektrum nejrůznějších akcí a koncertů. A pokud by mezi sebou takto aktivní lidé vážně spolupracovali, jistě by i pořádané akce byly navštěvovány v hojnější míře nežli teď.

A to proto, že by šlo o společnou věc, do které by bylo zapojeno více lidí, což by vzbudilo v lidech zodpovědnost vůči této akci, a tím pádem i potřebu ji podpořit.

Jak do budoucna?

Výše zmíněné problémy se netýkají jen Pelhřimova. Obecně lze říci, že jsme svědky klesajícího zájmu vůbec něco dělat ze strany pořádajících i ze strany případných návštěvníků.

I přesto si ale myslím, že pokud má město kvalitně žít, je nutné se starat o vyžití v rámci volného času. Čili nejen být na svém písečku, ale přispět i ke společnému dílu, ke společné atmosféře a spolupracovat na jejím utvoření.

To, jak vypadá naše město, je výsledkem i nás samých a ne jen orgánů k tomu určených. Byl bych velice rád, pokud by se situace zlepšila ohledně aktivního zapojení a spolupracování nejrůznějších lidí při nejrůznějších činnostech a byly by vidět i žádoucí výsledky. Možná se dočkáme toho, že již nebude od úst k ústům kolovat prázdná fráze „Pelhřimovská kultura".

„Pelhřimovská kultura" bude pojmem jasným a s pevným obsahem.

Filip Zrno

Snaha je, oponuje šéf městské kultury

Byl jsem osloven Deníkem k sepsání reakce na článek pana Filipa Zrna. Rád jsem toto přijal, využiji tak možnost nejen zareagovat na uvedený článek, ale pokusím se občany města i další čtenáře trochu zasvětit do problematiky tvorby kultury.

1. Návštěvníci a nestabilní prostředí

Naše organizace zajišťuje kulturní nabídku pro všechny věkové kategorie průřezem nejrůznějších žánrů. Existuje systematický plán akcí, který se snažíme dodržovat a který koresponduje s nabídkou (kdo je v kterém ranku aktivní a žádaný), poptávkou (na co jsou lidé ochotni přijít) a finanční stránkou věci (co si při našem rozpočtu můžeme dovolit).

Pokoušeli jsme se i o série akcí, které by lidi naučily chodit pravidelně na nějaký druh kultury (např. několik let běžel Pelhřimovský rockový podzim), ale návštěvnost nerostla, ba naopak rostla dotovanost akcí a museli jsme od toho ustoupit.

Za posledních patnáct let se způsob návštěvnosti hodně změnil. Má na to vliv nejen současná ekonomická krize, ale i dostupnost koncertů světových hvězd a tudíž možnost výběru, fenomén internetu a spousta dalších faktorů. To je na poněkud delší pojednání.

Co se týká koordinace akcí, existuje prostor pro zveřejňování všech akcí v Pelhřimově na našem webu www.pelhrimovsko.cz. Všichni aktivní organizátoři o tom vědí a zpravidla tam umisťují smluvené akce. A při zajišťování nových akcí se můžou podívat, co je již v Pelhřimově smluvně zajištěno. Problém je jen v tom, že mnohdy usilujeme o vystoupení nějakého umělce, který sestavuje „šňůru" a nabídne jeden jediný termín, který buď vezmete, nebo máte smůlu.

2. Sázky na osvědčené trháky

Je to trend víceméně v celé republice, je to i logické – kdo něco organizuje, musí i počítat peníze. Dnes v době internetu zvláště pro mladou generaci neexistují neznámé kapely.

Existuje Youtube či Bandzone, kdy si každý může poslechnout, co kdo hraje a rozhodne se, zda je chce vidět.

Pokud někdo chce, aby na něho lidi chodili, musí se zamyslet „co hraje" a také „jak to hraje". A co se týká spolupráce kapel, jako bývalý kapelník rockové kapely vím, že je to jen o lidech. Po celou dobu našeho aktivního působení jsme měli vždy partu spřízněných kapel, s kterými jsme společně fungovali – a to nejen na úrovni pelhřimovské, ale i na úrovni Jižních Čech. A pokud vím, tak funguje setkávání muzikantů každý měsíc ve Sklepě, kde se mj. tohle může řešit.

3. Nepřehlednost finančních zdrojů

Co se týká přehlednosti financování kultury, na mém sekretariátu jsou k dispozici naše výroční zprávy, kde je vše rozklíčováno. Informace o této možnosti je na www.pelhrimovsko.cz v sekci Kontakty.

Rovněž je i každoročně zveřejňována v Pelhřimovských novinách podpora kultury z rozvojového fondu města.

Co se týká anket, každý lichý rok děláme anketu po středních školách o akcích pro mladé (poslední proběhla v září 2013). Tento rok by měly být spuštěny ankety i na našich webových stránkách a samozřejmě žijeme zde, takže také hovoříme s lidmi.

4. Nespolupráce a nevytváření kulturního podhoubí

Že kulturní subjekty v našem městě spolu spolupracují, je vidět na spoustě akcí (masopust, Zlatá neděle, Mezinárodní festival rekordů, Folkování, Tančírny a tak dále) a mnohá města nám tuto sounáležitost závidí.

Já osobně jsem v kontaktu snad se všemi pořadateli akcí v našem městě a minimálně o sobě víme a víme, s čím si můžeme pomoci.

Před lety jsme dělali pravidelná setkávání lidí z oblasti kultury, ale nakonec jsme je pro nezájem zrušili. Naopak toto funguje již 11 let v cestovním ruchu, kdy se každý měsíc setkáváme.

Jak do budoucna?

Co se týká vize do budoucnosti, jak jsem již uvedl, je zpracován rámcový plán akcí, pravidelně ho aktualizujeme a začíná nám fungovat.

Musíme však stále držet rovnováhu nabídky a poptávky. Pevně věřím, že se česká ekonomika začne zlepšovat, což umožní nejen vyhradit lidem více peněz na kulturní vyžití (a zvýší poptávku), ale i do městské pokladny přiteče více peněz, které může zase město poslat dál, třeba právě na kulturu (a budeme moci rozšířit nabídku). Pak opět bude prostor pro další rozvoj. Já věřím, že bude líp.

Martin Ecler - autor je ředitelem Kulturních zařízení města Pelhřimova

Jak je to s penězi na kulturu

Dominantním organizátorem kulturních akcí v Pelhřimově jsou Kulturní zařízení města Pelhřimova (KZMP). Ta hospodaří s rozpočtem asi 25 milionů, přičemž příspěvek od města v minulých dvou letech tvořil něco přes 15 milionů korun,  z toho asi třetina šla do městské knihovny. Kromě peněz od města KZMP využívají i další dotace a granty, celkem dva miliony korun. Na druhou stranu městu zase platí nájem za objekty – dva miliony.
Příspěvek od města mohou žádat i další pořadatelé kulturních akcí, celkově Pelhřimov pro tento účel na loňský rok z rozvojového fondu uvolnil 335 tisíc korun. A v dvoumilionové dotaci města agentuře Dobrý den jsou obsaženy i náklady na kulturní akce v Pelhřimově.
Mimo rozvojový fond poskytuje město přímo z rozpočtu ještě mj. příspěvky ochotníkům (50 tisíc korun) a na Hasičský festival dechových hudeb (60 tisíc).

Autor: Redakce

8.2.2014 VSTUP DO DISKUSE 7
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Na fotografii je obviněný Ukrajinec z pondělní vraždy na ubytovně v Humpolci. Okresní soud právě rozhoduje, zda ho pošle do vazby.
AKTUALIZOVÁNO

Obviněného z vraždy z Humpolci poslal soud do vazby

Ilustrační foto

Sloučenou školu povede staronový ředitel Matějů

Policisté pátrají po šestnáctileté dívce z Brodu

Havlíčkobrodsko – Pelhřimovštví kriminalisté žádají veřejnost o pomoc při pátrání po pohřešované šestnáctileté dívce z Havlíčkova Brodu.

Nominujte Deník v anketě Křišťálová Lupa 2017!

Nominujte Deník.cz do ankety českého internetu Křišťálová Lupa 2017! Díky vám bude mít Váš regionální Deník šanci dostat se do finálního hlasování v kategorii "Zpravodajství".

V muzeu si vyzkoušeli i dobový korzet

Pelhřimov - V úterý odpoledne nejen milovníci historie zamířili do Muzea Vysočiny v Pelhřimově. Tam se konal workshop k výstavě Spodní prádlo a hygiena, který vedly pracovnice muzea Markéta Skořepová a Zuzana Trnková.

Nejkurióznější ztráty? Kosa, moped nebo umělý penis

Pelhřimovsko – Ve ztrátách a nálezech na třech různých městských úřadech na Pelhřimovsku se občas najdou opravdu kuriózní kousky.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení