VYBRAT REGION
Zavřít mapu

Spořím každou minutu, abych si mohl zahrát

Počátky /FOTOGALERIE/ – Uznávaný houslový virtuos Jaroslav Svěcený má kočovné povolání. Většinu času stráví cestováním, málokdy se ale někam podívá coby turista.

21.5.2011
SDÍLEJ:

Jaroslav SvěcenýFoto: DENÍK/Nela Kyselová

Minulý týden koncertoval v Počátkách na Pelhřimovsku. V úterý zahraje v pelhřimovském kostele svatého Víta. Na Vysočinu letos zavítá ještě několikrát. Koncerty klasické hudby by podle něj neměly být výsadou pouze velkých metropolí. „Nezáleží na velikosti města, ale na tom, jací jsou tam lidé a jak si hudby váží. Je skvělé zahrát i v malém místě, které kulturně funguje. Příkladem toho jsou i Počátky,“ říká Jaroslav Svěcený v rozhovoru pro Deník.

Kolik hodin denně strávíte s houslemi?
To se liší podle toho, jestli jsem doma nebo na koncertních cestách. Když jsem doma tak každý den dvě až tři hodinky cvičím.V den koncertu mi spoustu času zabere cestování, zahraju si dvě hodiny na pódiu a předtím chvíli zkouším.

Máte docela kočovný život. Kolik kilometrů ročně najezdíte?
Autem více než osmdesát tisíc kilometrů. Hodně hodin strávím i v letadle. Takže spoustu času sedím v dopravních prostředcích a musím spořit každou minutu, abych si mohl zahrát.

Neříkáte si někdy, že už máte „přehouslováno“?
Zatím mě hraní pořád baví. A myslím, že tuhle práci můžete dělat pouze v případě, pokud vás naplňuje a dáváte do ní všechno, protože hudba se napůl dělat nedá. Připadá mi, že čím jsem starší, tím větší smysl má šířit kulturu mezi lidi.

S jakým ohlasem se vaše, jak říkáte, šíření setkává?
Nemůžu si stěžovat. Sály mám takřka pokaždé plné a věřím, že jsou na tom podobně i někteří další kolegové hudebníci či divadelníci.

I přes finanční krizi, o které se tvrdí, že na kulturu teprve dolehne?
Problém je, že v případě našeho národa je to krize spíš mentální než ekonomická. A pokud s tím rychle něco neuděláme, budeme mít zářný příklad toho, že ryba, jak se říká, smrdí od hlavy. Potíž spočívá v tom, že typický vzorek naší společnosti nás teď vede. A nemá smysl na někoho nadávat, takoví prostě jsme. Ale je potřeba začít makat a nežít ve společnosti, kde se krade, korumpuje a lump je prezentován jako hrdina. Hlupák pak snadno nabude dojmu, že se může chovat agresivně, protože mu to stejně projde. I ve své branži zaznamenávám zamindrákované a samozvané ,,hlásiče pravd“, kterým někteří naivové nábožně naslouchají.

Co se stane, pokud nezačneme?
Myslím, že bychom šli hodně rychle ke dnu a roky snažení a budování demokracie by přišly vniveč. Lidé na koncertech mi často říkávají,že utíkají za kulturou, protože chtějí přijít na jiné myšlenky. Víte, ono poslouchat ty s odpuštěním žvásty, kterými nás krmí zleva i zprava, se dá do určité doby. Pak už pohár přeteče…

Vraťme se k příjemnějším tématům, třeba k cestování. Koncertoval jste v různých zemích světa. Dá se říct, že publikum je v každé zemi jiné?
Hrál jsem od Filipín, Indonésie až po Aljašku. Každá země je jedinečná a má své kouzlo. Úžasné je, že se v každém státě najde také skvělé publikum, které zaplní sál. Moc rád vystupuji třeba v arabských zemích. Hrál jsem například v Libyi, takže velice těžce nesu problém, který tam vznikl. Poznal jsem tam spoustu skvělých lidí. A je velká škoda, že tam došlo k tak smutným událostem. Nikdy také nezapomenu, že jsem si mohl zahrát společně se svou dcerou, která je také houslistka, před skalním chrámem Petra v Jordánsku. To byl obrovský zážitek. Přírodní scenérie dokážou klasice udělat úžasnou kulisu. A i pro posluchače je to úplně jiný zážitek než klasický koncertní sál.

Najdete na svých pracovních cestách do zahraničí i čas se někam podívat? Projít se městem a prohlédnout si památky?
Málokdy. To víte, znám hlavně koncertní sály, letiště a hotel, ale někdy se snažím si chviličku na poznávání cizích krajů najít. Když mám koncertní šňůry, tak hrajeme denně a každý večer jsme na jiném místě, takže to je docela náročné a volna moc nezbývá. Poslední dobou ale radši jezdím na kratší turné, přeci jenom člověk si zdraví už trochu šetří a s přibývajícími léty je na sebe opatrnější.

Když jste zmínil vystoupení u chrámu Petra. Často hrajete i v jeskyních, to je pro houslový koncert docela nevšední zázemí.
Řadu koncertů jsem měl v krasových jeskyních, ale třeba i v Chýnovské jeskyni, která od Počátek není zas až tak daleko. Tam hraju pravidelně každé léto. Jeskynní prostory miluju. Doporučuji každému, aby nějakou jeskyni navštívil. Tam vidíte ty miliony let a uvědomíte si, že člověk je proti tomu vlastně úplné nic, jenom zrnko písku nebo malý kamínek.

Jaké prostředí je pro hru na housle nejvhodnější?
Každé prostředí, které dokáže vytvořit kulturu a nabudí lidi, aby tam poslouchali krásnou muziku, je vhodné. Vůbec se nebojím vyjít z koncertních sálů a hrát na veřejných prostranstvích. Pokud chcete posluchače zaujmout a přilákat ke kultuře nové lidi, musíte se vydat za nimi. Konec konců, v době, kdy skladatelé vážnou hudbu psali, rovnala se dnešní populární hudbě. Tehdy žádné jiné žánry kromě lidové hudby neexistovaly. Samozřejmě, že ke klasice přistupuji s pokorou, ale na druhou stranu si myslím, že není potřeba ji prezentovat žádným strnulým či ,,katafalkovým“ způsobem.

Vždyť v době svého vzniku jako strnulá nikomu nepřipadala.
Tak. My už za ta léta víme, co je z tehdejší populární a pro nás klasické hudby dobré, a co ne. Strašně by mě lákalo se sem třeba za tři sta let vrátit a zjistit, co se hraje z dnešní doby. To by mě opravdu zajímalo. Ale bohužel mě toho moc nenapadá. (smích)

No právě. Kdoví, jestli by přežilo dnešní disko, techno nebo hip – hop.
Člověk neví. Třeba bychom se strašně divili, co za muziku může za tři sta let přijít do módy.

Koncert v Počátkách není vaším letošním jediným vystoupením na Vysočině, že?
Mně se Vysočina strašně líbí a jezdím sem k vám moc rád. Mám tu spoustu přátel. Do jakéhokoliv města v regionu přijedu, tam někoho znám. Takže tenhle kraj je pro mě krásný a já se do něj vždycky moc rád vracím. Nemyslím si totiž, že koncerty vážné hudby by měly být pouze výsadou velkých metropolí. Nezáleží na velikosti města, ale na tom, jací jsou tam lidé a jak si hudby váží. Je skvělé zahrát i v malém místě, které kulturně funguje. Příkladem toho jsou i Počátky.

Kromě hraní na housle se věnujete i jejich historii. Povězte, co by pro laika mohlo být zajímavého na houslích?
Housle jsou geniální nástroj, protože vydrží staletí. Jsou opředeny neuvěřitelnou historií. Houslařští mistři dokázali v sedmnáctém, osmnáctém či devatenáctém století vyrobit tak dokonalé nástroje, že třeba i za dalších čtyři sta let na ně bude ještě někdo hrát. A právě dlouhověkost a kvalita houslí mě fascinuje. Proto jsem se rozhodl mapovat jejich historii. A mimo jiné chci lidem ukázat, že pod pojmem umělecká díla si nemusejí představit pouze obrazy nebo sochy, ale mohou mezi ně počítat i housle. Jsou to neméně kvalitní umělecká díla jako třeba ta výtvarná.

Svěceného koncerty na Vysočině
24.5. 19 hodin, Pelhřimov, kostel svatého Víta
Jaroslav Svěcený - housle, Jitka Navrátilová - cembalo
9.7. 20 hodin, Želiv, kostel Narození Panny Marie
Jaroslav Svěcený - housle, Josef Popelka - varhany
17.7. 20 hodin, Velké Meziříčí, zámek
Jaroslav Svěcený - housle, Jitka Navrátilová - cembalo
22.10. 17 hodin, Havlíčkův Brod, kostel svaté Rodiny
Jaroslav Svěcený - housle, Josef Popelka - varhany
Zdroj: www.sveceny.cz
Jaroslav Svěcený
– narozen roku 1960
– je jedním z nejlepších současných českých houslistů a také výraznou osobností české hudební scény
– absolvoval pražskou konzervatoř a Akademii múzických umění. Své vzdělání dovršil mistrovskými kurzy u slavných světových virtuosů Nathana Milsteina a Gidona Kremera
– je proslulý popularizátor houslové hry, zejména jeho televizní, rozhlasové a koncertní projekty přitahují publikum všech věkových skupin
– nebojí se vyjít z klasických koncertních sálů a zahrát třeba v krasové jeskyni
– doposud natočil na čtyřicet desek s díly světových a českých autorů
– je také uznávaným odborníkem na historii a stavbu houslí
– v roce 2008 byl jmenován i soudním znalcem v oboru smyčcové hudební nástroje
Zdroj: www.sveceny.cz

Autor: Nela Kyselová

21.5.2011 VSTUP DO DISKUSE
SDÍLEJ:

DOPORUČENÉ ČLÁNKY

Stonařovská palírna má práci už od července. Pálí zde všechno možné, nejvíce však jablka, švestky, meruňky, hrušky a třešně. Pokud se ovšem urodí.

Pálenice se teprve rozjíždí, slabší začátek zavinily třešně

Ilustrační foto.

Z Třebíče vezli body. Obrat přišel po přestávce

Středeční nehoda na D1: Mladý řidič se nevěnoval řízení, a to ho stálo život

Vysočina - Dvacetiletý řidič se plně nevěnoval řízení, nezareagoval na vzniklou situaci, a to pro něj nakonec bylo osudné. Tragická nehoda se stala ve středu kolem půl páté odpoledne na 93,5 kilometru dálnice D1 ve směru na Prahu. Ke středu dodávky a nákladního auta došlo v místě, kde se jen pár minut před tím odehrála jiná dopravní nehoda.

Kam za zážitky nejen o víkendu? Inspirujte se na novém webu Tipy Deníku

Chcete mít přehled o kulturních, sportovních a dalších akcích ve všech regionech? Pak navštivte naši stránku www.tipydeniku.cz, kde najdete fůru inspirace co podniknout nejen o víkendu.

Kemping na Kachličce už rekreanty dávno neláká

Havlíčkobrodsko – Rekreační oblast Kachlička u Humpolce má dlouhou tradici. První chaty se zde začaly stavět už po druhé světové válce. Nejvíce jich vyrostlo v 60. a 70. letech minulého století. To však byly doby, kdy se sem sjížděli nadšenci koupání z okolí Havlíčkova Brodu, Humpolce i Jihlavy. Od začátku nového tisíciletí zde není již pobyt pro rekreanty tak lákavý.

AUTOMIX.CZ

GALERIE: Nejvtipněji naložené vozy na silnicích. Nákladem je vše, co si zamanete

Kromě přepravy cestujících je auto od nepaměti využíváno k převozu nákladu. A jak dnes uvidíte, je tím myšleno doslova jakéhokoliv nákladu. Připravte se na bizarní přehlídku převážených věcí všeho druhu, kdy vás už nepřekvapí ani auto naložené v dalším autě.

Copyright © VLTAVA LABE MEDIA a.s., 2005 - 2017, všechna práva vyhrazena.
Používáme informační servis ČTK. Kontakt na redakci.
Publikování nebo šíření obsahu Denik.cz je bez písemného souhlasu
VLTAVA LABE MEDIA a.s., zakázáno.
Marketingové podmínky. Cookies. Zrušit oznámení