Na levé křídlo druhého útoku se postavil Adam Mikšovský. Ten se hokejovému řemeslu vyučil ve Zlíně, kde také nakoukl na dva zápasy do extraligy. Prvoligové angažmá posléze získal v Kadani, Prostějově a Vrchlabí.

Máte za sebou hodně dramatické utkání. Jaké bylo viděno vašima očima?

To utkání mělo doslova všechno. Z našeho pohledu začalo parádně, dali jsme tři góly a vypadalo to, že bez problémů zvítězíme. Pak do toho začal rozhodčí ve druhé třetině nesmyslně zasahovat a všechno se zvrtlo. A ten gól na 3:3? Ptal jsem se čárového a sám nebyl stoprocentně přesvědčený, jestli to byl ofsajd nebo ne. Nakonec jsme prohráli, takže jsem hodně smutný.

Naskočil jste do druhého útoku mezi rovněž vyššími soutěžemi ostřílené Pavla Suka a Mariana Havla. Bylo těžké najít společnou řeč na ledě?

Nemohu si na nic stěžovat. Hodně mi pomohlo, že jsem s Pavlem Sukem hrál dorosteneckou a juniorskou extraligu ve Zlíně, takže se známe od nějakých šestnácti let. Marian Havel je výborný hokejista, takže jsem si zahrál dobře. Přesto věřím, že se naše spolupráce ještě o něco vylepší a do play off nějaké ty body získáme.

V jaké herní pohodě se nacházíte vy? Letos jste toho vinou zdravotních problémů moc nenahrál…

Je pravda, že mám malou zápasovou praxi. Sezonu jsem začal v Písku, ale těsně před startem ligy jsem si natrhl postranní vaz v levém koleni. Když jsem se dal zdravotně do kupy, stal jsem se pro Písek nepotřebným, neměli o mě zájem. Nabídku Pelhřimova jsem přijal rád. Potřebuji hrát a navíc je tu šance nastupovat v I. lize za Tábor.

Znáte, jaké má s vámi trenér plány? Přece jen jste nastoupil na místě Jirky Kubáta, který je momentálně zraněný. Dá se počítat, že až se uzdraví, tak se útok vrátí do původního složení, neboť se o něj tým opíral celou sezonu.

Tohle jsme neřešili. Myslím si, že je zbytečné teď o tom diskutovat. Až situace nastane, tak bude na trenérovi, jak útoky poskládá. To je jeho odpovědnost. Já za sebe mohu říci, že budu hrát se stejným úsilím v prvním i ve třetím útoku.

Jak na vás působí pelhřimovský tým? Z hlediska věku je to hodně nehomogenní parta. Jsou tu šestnáctiletí dorostenci ale i osmatřicetiletý kapitán Martin Tecl.

Je sice pravda, že jsou tu mezi hráči velké věkové rozdíly, ale na druhé straně je znát, že je to tým, parta. I ke mě se všichni chovají fajn, vzali mě mezi sebe. Z toho mám hodně dobré pocity.