Osobnost Deníku
Přečíst článek >

„Už se to stalo tradicí. Je to podobné několik let. Byl to pro nás opět neúspěšný podzim, bohužel se musím opakovat," pokrčil rameny trenér Leoš Mitas a navázal: „Po slušném začátku jsme chtěli hrát o jiné cíle než jen o záchranu, jenže několik zápasů jsme nezvládli a dostali jsme se do problémů. Na jaře nás tak čeká těžký boj o setrvání v soutěži."

Slavoj se v předešlé sezoně urputně pral o záchranu až do posledního kola, nakonec byl v duelu se Světlou nad Sázavou úspěšný. Přáním bylo drama neopakovat, jenže zůstalo jen u přání.

Začátek sezony ale špatný nebyl. Žirovnice překvapila výhrou v Přibyslavi, pak uhrála bezbrankovou remízu v Moravských Budějovicích a v šestém kole zásluhou výborného výkonu ve druhém poločase přetlačila juniorku Velkého Meziříčí. Když vzápětí přivezla bod z Nové Vsi, optimistů bylo více než pesimistů. Žirovnice byla v tu chvíli v tabulce osmá a měla dokonce i aktivní skóre.

Jenže. Pak přišla série porážek. U Budína naplno zabodoval nováček z Ledče nad Sázavou, Slavoj vyšel naprázdno v Jaroměřicích. Nestačil na Sapeli Polnou, Okříšky, Jemnicko a Havlíčkův Brod. To znamenalo pád na dvanáctou příčku, když samé dno bylo po třináctém kole vzdáleno jen jediný bod. „Ztráceli jsme body s týmy podobné výkonnosti, jakou máme my. Především zápasy s Jaroměřicemi a Okříškami jsme měli zvládnout. Mrzí mě i prohra se Sapeli. To je sice tým ze špice tabulky, ale my jsme s ním sehráli vyrovnanou partii, bohužel bez bodového efektu," rmoutí Mitase. Tým nakonec alespoň trochu zachránil situaci, v předehrávce jara porazil 3:2 Přibyslav.
Diváků v Žirovnici na fotbal mnoho nechodí, důvody k tomu moc nemají. Slavoj patří z hlediska výsledků mezi nejhorší týmy na svém hřišti. A to už dlouhodobě. Podzim jiný nebyl. Ze sedmi pokusů Žirovnice doma neprohrála jen dvakrát. „Diváky to není. Nemyslím si, že by jich chodilo vyloženě málo. Spíš si myslím, že hlavně ve druhé polovině podzimu na nás doléhala tíha situace. Kluci to nechtěli pokazit, cítili, že musíme a z toho vznikala křeč," je přesvědčený Mitas.

Dalším z důvodů, proč Slavoj získává body spíše venku, je složení týmu. Obecně chybí kreativita, což se projevuje při hře do plných. „V krátké době jsme přišli o dva konstruktivní hráče. Dýnek a Vodáček se těžko nahrazují," zná důvody kouč, který by pochopitelně rád hráče se schopnostmi špílmachra v kabině přivítal: „Potřebovali bychom konstruktivního hráče, jenže není odkud brát. Ačkoliv vedení klubu dělá, co může, zatím tu v okolí takoví hráči nejsou nebo hrají vyšší soutěž."

Přesto Žirovnice nehrála na podzim bez nových hráčů, navíc se jednalo o fotbalisty s divizní minulostí. Především Krtek měl být výraznou posilou. Vstřelil ale jen čtyři góly a pověst kanonýra tak nenaplnil. „Čekali jsme od něj, že dá gólů více. Na druhou stranu musím uznat, že neměl až takovou podporu ze zálohy. V řadě zápasů byl na to sám, navíc soupeř se na něj soustředil," brání zkušeného útočníka Leoš Mitas.

Druhou posilou z Pelhřimova byl Mádl, který se trochu nečekaně zařadil na stopera, byť dříve hrával na kraji hřiště. „Krok to byl dobrý. Uměl si obranu dirigovat, ukázalo se, že v divizi nasbíral zkušenosti. Díky němu jsme vyřešili jedno bolavé místo," připomenul trenér.

Podzimní nej

Nejlepší střelec – Daniel Krtek (4 góly), nejvíce nastřílených gólů v zápase: 4 (zápas 6. kola: Žirovnice – V. Meziříčí B 4:1), nejvíce inkasovaných gólů v zápase: 4 (zápas 13. kola: Žirovnice – H. Brod 1:4), nejrychleji vstřelený gól: 10. Filip Vilímek (zápas 4. kola: Žirovnice – Chotěboř), nejrychleji inkasovaný gól: 16. Petr Mašek (zápas 10. kola: Žirovnice – Sapeli Polná), nejpozději vstřelený gól: 88. David Rozporka (zápas 7. kola: Nová Ves – Žirovnice), nejpozději inkasovaný gól: 88. František Kříž (zápas 12. kola: Jemnicko – Žirovnice), zápasy bez inkasovaného gólu: 1 (3. kolo: M. Budějovice – Žirovnice 0:0), zápasy bez vstřeleného gólu: 6, červené karty: 2 (Filip Vilímek, Tomáš Knotek), žluté karty: 21 (Petr Houška, Tomáš Knotek 4, Daniel Krtek, Jan Dařílek 3, Filip Vilímek 2, Martin Pokorný, Tomáš Hřebecký, David Rozporka, Václav Staněk, Tomáš Houška 1).