V zimě angažovaný trenér Vlastislav Machoň svou misi nesplnil, ačkoliv tým vytáhl z takřka bezvýchodné situace.

V klíčovém zápase jara uspěly Štoky. Čím vás zaskočily, co rozhodlo?
Určitě jsme nebyli po fotbalové stránce horším týmem. Měli jsme prakticky celý zápas převahu, ale bohužel se nenašel střelec, případně hráč, který by houževnatou obranu soupeře překonal nějakou individuální akcí. Soupeř se na nás dobře připravil, utkání zvládl skvěle po taktické stránce. Hru založil na kvalitní defenzívě, zahušťoval prostor, kouskoval hru. Právě časté přerušování hry nám vadilo asi nejvíce, nedostali jsme se do tempa.

Atmosféra po zápase dobrá určitě nebyla. Vyčítal jste něco hráčům?
Co jsem jim měl po takovém utkání vyčíst? Všichni se snažili, bojovali. Prostě nám to utkání nevyšlo. Křičet na někoho, když už není možnost nápravy, nemá smysl. Pro nás to byl trpký konec sezony a každý jsme si ho strávili uvnitř v sobě.

Pro Kamenici je sestup bolestivý hlavně z toho důvodu, že na jaře bodově ani výkonnostně mezi nejslabší týmy soutěže nepatřila.
To máte pravdu. Nikdo nás výrazně nepřehrál, ve většině utkání jsme měli herně navrch. Bohužel jsme doplatili na to, že jsme nebyli schopni porazit některé týmy ze spodku tabulky. To nám pak výhry nad Janovicemi a dalšími celky ze špice nemohly moc pomoci.

Kamenice určitě v nasledujícím ročníku udělá vše pro návrat do I. A třídy. Budete jako trenér u toho nebo vaše mise na lavičce Slovanu sestupem končí?
V zimě jsme se domluvili na roční spolupráci. Já nejsem typem člověka, který by utíkal z boje, takže bych rád v Kamenici pokračoval. Mým cílem je vrátit místní fotbal tam, kam patří. V následujících dnech si chceme s vedením sednout a o té příští sezoně se pobavit.